Přeskočit na obsah

Racek bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRacek bělohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Racek bělohlavý (Larus cachinnans) na hnízdišti v Polsku
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
Rodracek (Larus)
Binomické jméno
Larus cachinnans
Pallas 1811
Rozšíření racka bělohlavého
Rozšíření racka bělohlavého
Rozšíření racka bělohlavého
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek bělohlavý (Larus cachinnans) je jeden z druhů velkých bělohlavých racků.

Velký druh racka, délka 56–68 cm, rozpětí křídel měří 137–155 cm a hmotnost dosahuje 680–1590 g. Od racka stříbřitého se liší žlutě až žlutorůžově zbarvenýma nohama a absencí tmavých čárek na hlavě v prostém šatě. Od racka středomořského se liší méně intenzivně zbarvenýma nohama. Od obou těchto druhů se dále liší delší užší hlavou, zobákem a krkem a tmavýma očima. Mladí ptáci jsou podobně jako u jiných racků hnědá, černě kropenatá a šat dospělých získávají postupně až ve čtyřech letech života. Od mladých racků jiných druhů se liší rovněž tvarem hlavy, zobáku a krku.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Původní hnízdiště leží v oblasti Černého a Kaspického moře, odkud se v druhé polovině dvacátého století rozšířil k severovýchodu do vnitrozemí Polska. V mimohnízdní době zaletuje až do západní a severní Evropy.

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Racek bělohlavý se v České republice začal poprvé objevovat v polovině devadesátých let, v dnešní době je pravidelným hostem. Ptáci se vyskytují v kterékoliv roční době, především však v zimě. Velká část ptáků přiletuje v polovině listopadu a na vhodných místech (nezamrzlé vodní plochy) přezimuje. V ostatních částech území protahuje hned po rozmrznutí vodních ploch jako první z racků, často již v první polovině února. Tah dospělých ptáků doznívá v březnu, mladí ptáci se zdržují do května. Největší počty bývají zaznamenány na Ostravsku (až tisíce jedinců).

Početnost

[editovat | editovat zdroj]

V hlavní oblasti hnízdění na ukrajinském pobřeží Černého a Azovského moře a přilehlých ostrovech bylo během sčítání v roce 1998 zaznamenáno 28 226 párů racků bělohlavých. [2]

Podle kroužkovacích výsledků jsou racci bělohlaví z kolonií na ukrajinském pobřeží Černého moře víceméně stálí, také většina mladých ptáků zůstává na hnízdišti i v zimě. Přesto malá část ptáků v prvním roce života zaletuje dosti daleko jihozápadním směrem (Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Kypr, Řecko a Egypt) a severozápadním směrem (Polsko, Německo, Dánsko a Nizozemsko). Někteří z těchto ptáků pokračují ve svém putování Evropou i v druhém roce.[2]

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdo umísťuje obvykle na zemi blízko vody, čímž se liší od racka středomořského, hnízdícího na útesech, v oblasti společného výskytu obou druhů. Hnízdění začíná v dubnu. Klade 2–3 vejce, na kterých sedí 27–31 dní.

Racek bělohlavý se živí přednostně rybami, zaletuje také na skládky odpadků.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b Rudenko, A.G. 2006. Migration of Pontic Gulls Larus cachinnans form ‘ponticus’ ringed in the south of Ukraine: a review of recoveries from 1929 to 2003. Waterbirds around the world. Eds. G.C. Boere, C.A. Galbraith & D.A. Stroud. The Stationery Office, Edinburgh, UK. pp. 553-559.. www.jncc.gov.uk [online]. [cit. 2008-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-24. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]